Rozšíření spektra neurálních autoprotilátek

Mgr. Jarmila Mouchová

1)
Rozšíření spektra vyšetřovaných protilátek proti neuronálním antigenům ve třídě IgG metodou rekombinantní Line Assay (anti-Yo, Hu, Ri, Ma1, PNMA2-Ma2/Ta, Amfifysin., CV2, Titin, SOX1, GAD, Tr, Zic4, Recoverin, PKCγ) s možností stanovení i. th. syntézy anti-GAD (event. dalších).

Jedná se o skupinu autoprotilátek asociovaných s paraneoplastickými neurologickými syndromy (PNS), které jsou definovány klinickými neurologickými syndromy doprovázejícími maligní tumory, nejsou však jimi ani jejich metastázemi přímo způsobeny, nemají vaskulární ani infekční základ ani nepocházejí z vedlejších účinků léčby. Jsou způsobeny tumorem spuštěnými imunologickými mechanismy, které působí distálně od primární nebo metastatické oblasti tumoru.
Podle povahy tumoru vykazují buňky tumoru antigeny (Yo, Hu, Ri…), které mohou způsobit tvorbu specifických autoprotilátek. Tyto autoprotilátky se naváží na příslušné antigeny lokalizované v nervové tkáni a účastní se paraneoplastických neurologických poruch (encefalitidy, polyneuropatie, retinopatie apod.). PNS se objevují zejména u plicních nádorů (SCLC), karcinomu prostaty, prsu a ovarií. PNS se mohou objevovat také u autoimunitních chorob, jako je inzulin-dependentní diabetes mellitus.
Průkaz autoprotilátek za přítomnosti paraneoplastických neurologických syndromů poskytuje možnost diagnostiky dosud skrytého novotvaru a může vést k jeho včasnému odhalení.

2)
Rozšíření diagnostiky autoimunitních encefalitid – stanovení anti DPPX (dipeptidyl aminopeptidase-like protein) protilátek metodou nepřímé imunofluorescence.
DPPX je podjednotkou VGKC, tj. napěťově řízeného draslíkového kanálu Kv4. Společnou expresí DPPX s podjednotkami Kv4 se syntetizují proteiny interagující s draslíkovým kanálem typu A. DPPX je důležitým regulátorem excitability membrány v hipokampálních pyramidových buňkách CA1. Autoimunitní reakce proti DPPX vedou k autoimunitní encefalitidě asociované s neklidem, zapomětlivostí, zmateností, halucinacemi, svalovými spasmy, třesem…

Please follow and like us:

Stanovení nových neurodegenerativních markerů

MUDr. Lenka Ceprová

Ke stanovení klasického likvorového tripletu t-Tau, p-Tau a Aβ42 nově v laboratoři Topelex zavádíme i možnost stanovení koncentrace Aβ40.
Alzheimerova nemoc (AD), řadící se mezi tauopatie, je progesivní neurodegenerativní onemocnění a nejčastější příčina demence. Diagnostika se mimo jiné opírá o laboratorní vyšetření, a sice stanovení likvorových neurodegenerativních markerů:

– celkový a fosforylovaný tau protein (h-Tau nebo t-Tau, p-Tau)

– beta amyloid (Aβ42, Aβ40).

Typickým nálezem v mozkomíšním moku u pacientů s AD jsou zvýšené koncentrace celkového a fosforylovaného tau proteinu a snížené koncentrace Aβ42. Koncentrace Aβ42 vykazuje výrazný pokles již 5-10 let před počátkem kognitivních změn u osob, u nichž se později vyvine AD.

Koncentrace celkového tau proteinu odráží míru neurodegenerace, respektive axonální lézi a její elevace patří mezi obecné markery neuronálního poškození. Velmi vysoká koncentrace celkového tau proteinu v likvoru bývají rovněž u prionových onemocnění.

Amyloid beta, který je hlavní složkou senilních plaků a neurofibrilárních klubek u pacientů s AD je tvořen enzymatickým štěpením APP (amyloidní prekurzorový protein) ve dvou formách 1-42 a 1-40 (Aβ42, Aβ40). Z diagnostického hlediska má význam stanovení poměrů likvorových koncentrací Aβ42/Aβ40, který vykazuje významný pokles již u pacientů v preklinickém či MCI (mild cognitive impairment) stádiu.

Please follow and like us: